O mně
Jmenuji se Vladimír Němec. Vystudoval jsem MFF UK obor učitelství M-Fy.
Psát jsem začal sice až "na stará kolena", ale ještě na konci minulého století. Nejprve populárně naučnou knihu o vypalování gramofonovývh desek na CD. Poté jsem ale přešel na svou celoživotní "lásku" - sci-fi a fantasy a začal svými výtvory "oblažovat" poroty různých soutěží.
Dal jsem si takový cíl - soutěž budu považovat za "splněnou", pokud povídka obsadí první nebo druhé místo. No, nedodržel jsem ho. V jedné soutěži (Drakobijci později přejmenované na Žoldnéři fantazie) jsem se nikdy nedostal ani do první desítky a naopak několik soutěží bylo natolik zajímavých, že jsem jim nedal pokoj dodnes. :-)
Nejprve jsem "splnil" soutěž Vidoucí. V té době měla dvě poroty - odbornou a čtenářskou. V roce 2003 jsem povídkou Zlatá lilie obsadil druhé místo v obou porotách (v odborné to bylo sdílené 2-3 místo)
Pohár Edieho Krígla byla soutěž hororových povídek. Sice trochu mimo můj záběr, ale přesto jsem v roce 2004 obsadil povídkou Stopař druhé místo.
V roce 2005 jsem si prvním místem povídky Pralinka splnil soutěž Jéžíšku já chci plamenomet.Tato
soutěž měla podtitul: "Krev,
pot, slzy, sperma a hnis – čím odporněji, tím lépe a radostněji". Byla
určená povídkám, které by nikde jinde nemohly uspět. Zanikla prý proto,
že takové povídky přestaly existovat.
Rok 2008 byl velmi úspěšný. Povídka Dík keři kulinu se umístila na prvním místě v soutěži O zlatou Zebru. Povídka Supernova se umístila jako druhá v soutěži O stříbřitělesklý Halmochron. A v soutěži Cena karla Čapka moje mikropovídka Měňavka na sklíčku dosáhla na první místo.
Soutěž Ikaros později přejmenovaná na Daidalos vyhlašuje
první místo a poměrně velkou finálovou skupinu. Mně se podařilo celkem
sedmkrát dostat do finálové skupiny. Naposledy v roce 2024 s povídkou Poseidon.
Soutěž O nejlepší fantasy
je další soutěž, která vyhlašovala vítěze a naopak malou finálovou
skupinu. Mně se podařilo třikrát dostat do oné finálové skupiny a vždy
jsem byl pasován na rytíře řádu fantasy s právem používat titul sir. Z toho jednou jsem obsadil první místo a stal se i Nositel meče. Přiložený obrázek je právě z jednoho pasování, prováděného Egonem Ciernym.
V roce 2015 jsme spolu s Karlem Doležalem editorsky připravili a v nakladatelství Nová vlna vydali sbírku povídek Čas šelmy aneb příběhy (p)o konci světa.
Někdy kolem 2012 mě oslovila Jiřina Vorlová, administrátorka CKČ, kterou jsem znal z jejích workshopů, a nabídla mi, abych se stal porotcem CKČ. Později jsem několik let porotcoval i soutěž Vidoucí.